Bylo 1. dubna 2012. Náklaďák plně naložený hnojivem jel do kopce. V kabině seděli dva muži z Akademie Korjó medicíny. Náklaďák jel směrem k planině Sepo, která se teď rekultivuje.
Náklaďák jel přes kopec už po páté toho dne. Jel hladce, ale najednou zastavil a začal couvat. Řidič, Kim Kuang Mjong, šlápl na brzdu, ale náklaďák nezastavil. Stále couval dozadu. Náklaďák se mohl každým okamžik převrátit v zatáčce pod kopcem.
V tom okamžiku se otevřeli dveře náklaďáku a řidič vyskočil. S velkým kamenem v náručí běžel k zadnímu kolu. Náklaďák byl zastaven, ale ten muž upadl do bezvědomí. Pár kroků od místa, kde náklaďák zastavil byla propast. Zachránil náklaďák, hnojivo a spolujezdce.
Toto se odehrálo v jednom okamžiku. Nezaváhal ani vteřinu, aby provedl tento hrdinný čin.
Řidič byl odeslán do nemocnice. Za dva dny přišel k vědomí. Ztratil ruku, ale zdálo se, že ho to netrápí. Ptal se, co se stalo náklaďáku a spolujezdci.
Doktorům a spolupracovníkům, kteří ho přišli utěšit pak řekl: "Mnoho lidí přišlo o ruce a dokonce životy v boji za naší zemi".
Vždy si jako první vybíral těžké úkoly a proto ho spolupracovníci měli rádi. Pokud by u silnice nebyl kámen, tak by se Kim vrhnul pod auto, aby ho zastavil vlastním tělem. Byl to takový muž, že jeho spolupracovníci svorně řekli:"Byl by rád, kdyby mohl zastavit nepřátelskou kulku svým tělem pro svojí zemi a pro svoje spolubojovníky".
Jeho úplné zasvěcení zemi a lidu je to, co podtrhuje jeho hrdinství v kritický okamžik.
Rodong Šinmun.
V Korei jsou dvě možnosti jak zastavit rozbitý náklaďák
a) najde se kámen
b) najde se dobrovolník
Džuče je věčné!
pátek 19. dubna 2013
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat