Funkcionáři a někteří dělníci si lámali hlavu, jak převézt některá podstatná zařízení, mezi nimi bezpečností ventil, který byl nezbytný pro celkový zkušební provoz zařízení.
Valník s naloženým ventilem nemohl ujet ani píď, když jej táhli dva traktory ze všech sil. Někteří lidé navrhli, aby se ventil rozebral a převezl odděleně. Ale tento nápad nebyl přijat, jelikož by to dlouho trvalo. Celá operace se začala protahovat.
Když se to dozvěděl vážený Maršál Kim Čong Un, tak se postaral, aby byl na staveniště poslán silný tahač.
Táhnout mohutný ventil doprostřed hory je tvrdá bitva.
Najednou, kamenná zeď, která nemohl vydržet váhu přívěsu, se naklonila na jednu strany, a mohla se kdykoliv rozpadnout. Několik mužů běželo ke kolu tahače s kládami na zádech, aby zabránili jeho převrácení. Mnoho dalších se přidalo. A tak se za chvíli dal tahač znovu do pohybu.
Mezitím se na staveništi Orangčonské elektrárny bojovala zuřivá bitva, aby se prorazil zasypaný kus vodního tunelu. Ve stejnou dobu se odklidil odpad a pokračovalo v dusání betonových zdí. V tunelu, přední funkcionáři, mladíci a dívky běhali tam zpátky s plně naloženými nosítky. Nakonec byl nainstalován bezpečnostní ventil a tím se dokončila práce na vstupu do vodního tunelu.
V Korei se bojuje buď s imperialisty, nebo s ventilem, ale vždy vítězně. A to i díky pomoci vševědoucího Kim Čong Una, který dohlíží, aby chlapci a děvčata mohli běhat tam a zpět s nosítky (kolečka bohužel nebyla dodána). Džuče je věčné!
Žádné komentáře:
Okomentovat