Jeden jarni den Juche 23 (1934), behem protijaponskeho valecneho odboje, President Kim Ir Sen, otec naroda, vudce z hory Paektu, naridil logistickemu tymu, aby odeslal cast dulezitych zasob do opravarenske dilny.
Kdyz se nekolik dni pozdeji seznamil s pripravami presunu zeptal se, proc harmonika a rukavice nebyly take zahrnuty.
Zasobovaci nebyli schopni odpovedet, jelikoz nemeli tak velky rozhled, aby o tom premysleli.
President Kim Ir Sen jim tedy naridil: Muzi v opravarenske dilne utajene tvrde pracuji v odlehlych lesech. Opravuji zbrane a vyrabeji bomby v tezkych podminkach, ktere nejsou o nic lepsi nez nez nase valecne podminky. Meli byste poslat harminku a rukavice temto tvrde pracujicim muzum, aby nevedli osamoceny zivot v odlehlem miste a aby jim nemrzli ruce.
A dal svoji harmoniku poslovi, aby byla dorucena do dilny.
Clenove dilny, kteri byli nadseni z nabliskane harmoniky byli dojati k slzam, kdyz se doslechli jeji pribeh.
President Kim Ir Sen na nas mysli a da nam i svojo nabliskanou harmoniku, jen aby nam bylo dobre. Je potreba se mu za to odvdecit. Je potreba jeste usilovneji pracovat a bojovat za socialismus. Je potreba budovat Juche. Juche je vecne!
http://www.kcna.co.jp/item/2009/200911/news09/20091109-10ee.html
úterý 10. listopadu 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat