Jednoho cervnoveho dne Juche 37 (1948) se protijaponska hrdinka Kim Jong Suk, vzorna soudruzka, nejvetsi revolucionarka vsech dob, dozvedela, ze sirotci po revolucionarich prijeli z ruznych mist cinskeho Madzuska.
Okamzite se rozbehla k brane co ji dech stacit, privitat deti ktere ji prave prochazeli a rekla dojatym hlasem: odkud pochazite, vite, kolik usili musel General Kim Ir Sen vynalozit, aby vas nasel, kdyz uz je tri roky po osvobozeni?
Take se jich do podrobna optala, jak dlouho museli cestovat do sve domoviny, jakym prostredkem se sem dostaly, jestli nektere deti trpi nevolnosti v autobuse a vlaku a kolik deti tam zustalo.
Cetla jejich tvare, jako by si za nima chtela vybavit sve soudruhy ve zbrani a nechala pro ne pripravit jidlo.
Pak si vsimla, ze jedno dite melo diru na kolene a rekla, ze ji na kalhotach zasije. Jedna zena z residence se nabidla, ze to udela za ni.
Na to ji Kim Jong Suk odvetila: jelikoz moji spolubojovnici sverili sve deti do rukou Generala, kdyz umirali na bojisti, tak jsem se ted stala jejich matkou a proto tu diru zasiju sama.
Tato vrela slova privedla deti i tou zenou k slzam.
Je tolik pribehu o lasce prokazane Kim Jong Suk, ktera vzdy videla starost o sirotky jako svoji vznesenou povinnost ke svym padlym spolubojovnikum.
Kim Jong Suk mela tak dobre srdce, ne srdce z zeleza, jake maji nasi kapitalisticti utlacovatele. Kapitalista by nam nikdy nezasil kalhoty. Vazme si odkazu Kim Jong Suk, ktera pod vedenim Juche byla schopna tak velkych cinu. Juche je vecne!
http://www.kcna.co.jp/item/2009/200911/news25/20091125-11ee.html
čtvrtek 26. listopadu 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat