Dveře ráno a večer

Toto se stalo jednoho roku 24. prosince.

Protijaponští revoluční bojovníci se stavili v domu Presidenta Kim Il Sunga na narozeniny Kim Čong Suk, protijaponské hrdinky.

Ale President se vrátil domů velmi pozdě.

Když přišel domů, tak bylo hodně po půlnoci.

"Měl jsi se vrátit domů o trochu dříve v tento významný den. Ale ty jsi přivítal nový den v kanceláři."

Bojovníci mu řekli, co si mysleli, i když všichni věděli, jak nabitý byl Presidentův program pro budování národa.

Na to se President hlasitě zasmál a řekl: "Proč o tom nepřemýšlím jako muž s rodinou. Ale prošel jsem zkouškami v horách po mnoho roků, jedl jsem sníh a kořínky, a to přesto, že jsem chtěl žít rodinný život v teple domova.
Také chci odejít z kanceláře o trochu dříve, když je svátek, nebo narozeniny a dobře si odpočinout v klidné atmosféře. Ale kdybych žil v komfortu jen jeden den, tak by země nemohla prosperovat.
Sami víte, kolik toho teď musíme udělat."

Bojovníci hleděli na Presidenta s hlubokým citem.

Někdo mu řekl zajíkavým hlasem: "Vím, že spíš jen 2 až 3 hodiny denně. Rmoutí nás, že pracuješ tak tvrdě."

"Děkuji, že máte o mě obavy. Zvykl jsem si na takový život. Musím každé ráno otevřít dveře země a zavřít je pak večer. Jen tak může země prosperovat a náš lid se může mít dobře."

A pak dodal s nezměněným odhodláním: "Odpradávna náš lid toužil po 5 požehnáních. Chci jim dát všechna požehnání. Takto jsem se pevně rozhodl, když jsem se vydal na cestu revoluce."

Přísloví říká, že každý, kdo otevře dveře časně ráno je požehnán.

Ale to se týkalo domovních dveří.

President Kim Il Sung, který nadevše milovat lid, otevřel dveře země dříve než kdokoliv jiný každé ráno a zavřel je později, než kdokoliv jiný ne pro svoje požehnání, ale pro požehnání celého lidu.

V těch dnech kdy se plánovala zářná budoucnost země, byly postaveny struktury prosperity a současná realita je důstojností Songunké politiky.

---

Kim Il Sung byl kromě jiného i takovej vrátnej, co rozhodoval o tom, kdo půjde dovnitř a ven. Džuče je věčné!