Toto se stalo brzkeho leta Juche 35 (1946) kdy protijaponska hrdinka Kim Jong Suk, neunavna bojovnice proti japonsku, matka vsech severnich korejcu, odesla pesky do nemocnice, aby si tam nechala vysetrit opakovanou ranu, kterou utrzila behem odboje, jelikoz odmitla jet autem.
Kdyz ji videl jeden predstavitel, jak tezce jde, zavolat riksu a doporucil ji, aby si ji vzala.
Podivala se na tahace riksi, ktery byl shrbeny od prace a rekla tomu predstaviteli neco v tomto smyslu: nebojovali jsme, nejedli jsme korinky rostlin z hladu, nespali jsme na snehu, abychom si pak po osvobozeni brali riksu. Musime bojovat proti takove nerovnosti, kdy jeden jede na rikse a druhy ji tahne.
S bolesti v srdci se podivala na tahace riksi, ktery byl mnohokrat predmetem vypadu za starych casu a presvedcovala ho, aby zil smyslplny zivot, pracoval v tovarne a pomohl vybudovat lepsi zemi, nez aby tahal riksu.
Jeji vrela laska privedla muze, ktery byl smiren s tim, ze dokonce zivota bude tahat riksu, k slzam.
Tahaci riksi zmizeli z ulici a od te doby pracovali v tovarnach a na stavbach, jako vladci nove Korei.
Tahat riksu neni dobra prace. Nechat se tahnout je jeste horsi. Tahaci riksi vsech zemi, jdete do zavodu a na stavby a odtud vladnete svetu. Kim Jong Suk nas tak uci. Kim Jong Suk nas ma rada. Juche je vecne!
http://www.kcna.co.jp/item/2009/200912/news02/20091201-12ee.html
čtvrtek 3. prosince 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat