Jednoho dne se hlavní jednotka Korejské lidové revoluční armády střetla s japonskou trestnou jednotkou poblíž Limingšui a po lítem boji ji zničila. Pak rychle opustila místo a vydala se na pochod.
Najednou byl vydán povel k zastavení a unavení vojáci se sesunuli k zemi. Mysleli, že bude následovat přestávka.
"Soudruzi" řekl Kim Il Sung. "Musím udělat ještě věc. Nepohřbili jsme jednoho padlého soudruha".
Vojáci strnuli. Zablesklo jim myslí, že nechali během bitvy padlého soudruha nepohřbeného a pak odešli.
"Půjdeme zpět ho pohřbít", řekl Velitel rozhodně.
Otočil se a vedl jednotku skrz sníh do pasu. Celé ty dva dny byl bez jídla a spánku, až byl voják nalezen. Velitel se rozplakal a pohladil jeho tělo.
Sníh padal na tvář padlého a nerozpouštěl se. Vojáci kopali v zkaměnělé zemi hrob a potlačovali pláč.
Brzo se ve sněhu objevil hrob.
Prohledat tento blog
čtvrtek 26. dubna 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat