Jen taková drobná vzpomínka na cestu z KLDR. Na palubu s námi kromě všemožných turistů a delegací spřátelených států nastoupil i řekněme 30-ti letý pár Severokorejců, ovšem oblečený velmi ne-severokorejsky (tedy řekněme, vypadali jako dobře situaovaný číňani - pán oblek a slušné boty, slečna podpatky a černý kostýmek, na míle vzdálené od Džuče mundůrů). Že to byli Severokorejci jsem si jistý, neb mluvili korejsky a měli na sobě ony pověstné odznáčky Kim Il Sunga. Když jsem je viděl tak jsem si říkal "ha, to jsou ti rovnější mezi rovnými". Prostě se chovali nadřazeně.
Pak jsem je ztratil z očí a tak trochu na chvilku zapomněl. Ale když jsme si pak s Robem užívali naše první svobodné latte ve Starbucks na Beijing Capital Airport tak jsem je viděl jestě jednou. Stáli ve frontě na kafe hned za mnou, ale tentokrát bez odznáčku. Prostě odznáčky za hranicema netřeba.
A pak že Džuče je věčné.
středa 6. června 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat