Jednoho podzimního dne Juche 62 (1973) navštívil President Kim Il Sung JZD v kraji Taedong.
Seděl spolu s rolníky a diskutoval s nimi o životních podmínkách.
Řekl jim, že by se jim chtěl odvděčit za jejich dobrou práci po léta farmaření a zeptal se jich, co by potřebovali.
Jeden rolník řekl, že nic nepotřebují. Když to President slyšel, řekl mu s úsměvem, aby se nestyděl říct, co potřebují.
Farmář mu řekl, že by potřebovali prošívané zástěry, boty a další věci.
President si to všechno zapsal do poznámkového bloku.
Následující den přijal opatření, aby se toto zboží dostalo rolnickým komunitám po celé zemi.
Náš President byl trochu jako Ježíšek. Jen s tím rozdílem, že Ježíšek naděluje jednotlivě, Kim Il Sung naděluje pro celou zemi. Ale boty se hodí. Juche je věčné!
http://www.kcna.co.jp/item/2010/201010/news05/20101005-11ee.html
středa 6. října 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat