Přítomní na místě byli funkcionáři ministerstva Lidových ozbrojených sil, příslušníci armády, námořnictva, vzdušných a protileteckých sil KLA a studenti revolučních škol.
Účastníci setkání položili květiny před hroby a drželi minuta ticha.
V agiteční básni "Sinčon čeká na pomstu" účinkující řekli, že Sinčon čeká na svoji tisícinásobnou pomstu.
Džu Sang Uon, lektor Sinčonského musea, který jen těsně unikl masakru ve skladu prachu a Ri In Hua, který bydlí v sousedské jednotce 52 města Sinčon odsoudili nepřátele, kteří nemilosrdně zabili nevinné lidi a vyzvali vojáky, aby tisícinásobně projevili svoji hořkou nenávist Sinčonu.
Vojsko obnovilo svoje odhodlání ještě pevněji se přidržet svých zbraní odplaty a vymazat nepřátele do posledního muže a donutit jej zapalatit desetitisícnásobně za prolitou krev lidu Sinčonu, pokud zaútočí.
Usnesení "Prohlášení Armády hory Bekdu" bylo přečteno na setkání.
Na konci setkání si účastníci prohlédli museum.
V Sinčoinu se toho dne uskutečnili ostré střelby vojáků KLA.
Ty plně projevili jejich jedinečnou mušku, kterou získali skrze hnutí za proměnu na střely způsobem protijaponských partizánů cvičených na hoře Bekdu.
Chtěl bych vidět, jak si to představují někoho vymazat a pak jej donutit zaplatit. Možná je měli nejdřív přinutit zaplatit a pak vymazat. Džuče je věčné!
Žádné komentáře:
Okomentovat